Když je toho moc... Když máš den blbec, nic se nedaří, máš pocit, že nic nezvládáš, a ještě k tomu křičíš na děti. Hlavně si odpusť. A pak poděkuj. Za to, že jsi máma, že ty děti máš, a za to, co máš na nich ráda. Jsi skvělá máma!

Pohádkový příběh o tom, jak nelpět na věcech, lidech, vztazích. Jak umět přestat chtít, jak pouštět. Něco mít není samozřejmost, je to dar.

Ponoř se do sebe, do svojí duše. Tam se chvíli zastav, spočiň, nic nemusíš. A pak spontánně sundej břemena odpovědnosti, která sis na sebe nevědomky vzala a nikdy je nesundala, a všech můžeš konečně zahodit. Vyjít pak lehčí, volnější, svobodnější.